Příspěvky

Úvaha nad mlékem a hutným pokrmem

Obrázek
             Asi nejskloňovanějším textem bude v tomto ohledu předěl páté a šesté kapitoly listu Židům, nebo počátek třetí kapitoly v Pavlově prvním listu ke Korintským. Duchovní strava podávaná na základě zralosti je však záležitostí i jiných míst v Písmu, například některých Ježíšových promluv k učedníkům (vysvětlím později). Za prvé – list Židům 5. a 6.kpt aneb základy Židovské víry. Poté, co se autor s vervou pustí do témat Ježíšova velekněžství a představí nám Melchisdecha, musí se zastavit. Uvědomí si totiž, že mluví k nemluvňatům a strava nemluvňat je prostě jiná. Je k nám všem konkrétní, když jmenuje šest základních témat: od pokání z mrtvých skutků, přes víru v Boha, křty, vzkládání rukou, vzkříšení až k věčnému soudu. Toto je pro autora listu „počátečním učením“ ve snaze říci – posuňme se již dále, spějme k dospělosti. Jak uvedl Bohuš Wojnar, tato „počáteční učení“ nebyla něčím neznámým, jsou to pro Židy témata zcela esenciální. Za druhé – první list Korintským třetí kapi

Starověká kosmologie a její důsledky v Písmu

Obrázek
  Na úvod je třeba si přiznat, že kosmologie člověka 21.století je výrazně odlišná od kosmologie obyvatel starověku. Zatímco moderní kosmologie popisuje předmět svého zájmu především v oblasti přírodních věd, ta starověká se pohybuje především v oblasti metafyziky. Můžeme také říci, že starověká kosmologie se ptá mnohem více po smyslu, účelu a funkci [1]  zatímco moderní bádá předměty a jevy z hlediska jejich přírodních zákonů a řádů.  Zaměřme se tedy nyní na to, jak ona starověká kosmologie funguje a co je v hledáčku jejího zájmu konkrétně. Popíšeme si to na prvních dvou kapitolách knihy Genesis. Než však k tomuto přistoupíme, uveďme zde, že Hebrejské Písmo je produktem jednoho kulturního řečiště, které Židé sdílejí s okolními národy. Pochopení světa, vesmíru, božstva a stvoření odráží běžné kulturní předpoklady doby. Také způsob komunikace, jejíž formou tato sdělení získáváme, je pro své místo a čas typický. [2]  Nutno však doplnit, že ačkoli je Hebrejské písmo v mnohém podobné svým

RECENZE KNIHY - Genesis (THOTC) James McKeown (Eerdmans, 2008)

Obrázek
Autor komentáře, Dr. James McKeown, byl dlouholetým proděkanem na Belfast Bible College a přednášel zde více než 20 let na téma Starého zákona. Jeho disertační práce z roku 1991 a další odborné články se týkaly tematické kontinuity v knize Genesis. Právě jeho dlouholetá zkušenost s bádáním jednotících teologických prvků v knize Genesis jsou dobrým důvodem volby tohoto komentáře jako doplňkové četby.  Komentáře knih Starého zákona z edice  The Two Horizons  jsou typické svou snahou o bohatou teologickou reflexi, která obnáší zkoumání postavení knihy v kanónu a míru jejího teologického přínosu. Ani tento komentář není výjimkou, když je celá polovina knihy věnována teologickým reflexím. Komentář začíná velmi stručným úvodem (asi 16 stran), kde se autor věnuje obvyklým tématům jako  název a struktura  knihy,  rétorické a literární charakteristiky ,  autorství  nebo třeba  kulturní kontext . Oddíl je věnován také  autorovu přístupu  (exegetická metodologie), kterým se řídí ve svém komentáři

GLOSA: Jde mi o šabat.

Obrázek
          Oblíbený pastor, autor a profesor A.J. Swoboda jednou prohlásil, že by jej jako vedoucího za krádež (7.přikázání) nebo, nedej-Bože, za vraždu (6.přikázání) čekalo zcela jistě rozloučení se službou („ no to doufám!!!“ , řeknete si)… na druhou stranu, za dlouhodobé porušování dne odpočinku (4.přikázání) by mi lidé možná i tleskali, dodal stejný autor… Občas se ptám, jestli jsme něco neztratili, když se ze dne odpočinku stal výhradně jakýsi duchovní princip, jehož výsledkem je vyznání nikdy nekončícího šabatu, duchovního vítězství Božího pokoje. Ačkoli se i s tímto rád ztotožňuji, přece jenom zaznamenávám ztrátu pochopení šabatu jako dne odpočinku s jistým pravidelným a komunitním důrazem.        V tomto týdnu jsem psal některým známým, které jsem již delší dobu postrádal na bohoslužbě (samozřejmě – v této době se můžeme vidět jen skrze obrazovku, ale i tam člověk pozná, kdo chybí :-) – navíc, v tak drobném společenství jako jsme my…). Ptal jsem se, jestli se něco změnilo, a co

GLOSA: Boží dobrota vede k pokání - aneb svědění druhé hemisféry :-)

Obrázek
  Douglas Moo ve své recenzi na některou z mnoha knih předního anglikánského biblisty Toma Wrighta řekl: Mé nejčastější reakce na Tomovy knihy bývají „Ano Tome,   ale …“ Tento krátký článek není o NT Wrightovi (škoda, hmm ?  :-) )… Jeho knihy čtu totiž rád, s nadšením odebírám jeho podcast a poslouchám a sleduji mnohé, co Tom vytvořil, nebo se toho zúčastnil (i když – přiznám se – občas všemu nerozumím – asi podobně jako vydavatel, který si vzal věhlasného autora bokem po napsání některé z jeho knih   Simply Christian ,   Simply Jesus   nebo   Simply Good News  a řekl mu:  „Tome, budeme si muset promluvit o tom, co pro Tebe znamená slovo „simply“ ). Zmíněné „Ano, ale…“ však zažívám také, čas od času po kázání, přečtení článku, vyřčené poznámce nebo komentáři, které někdo utrousí. Je to zvolání, které pramení ze souladu s autorovým záměrem, ze souhlasu s podstatnou částí obsahu ale také ze soucitu k autorově snaze najít správná slova. Zároveň však vyjadřuje pocit mírného svědění v oblas

Úhybné manévry jsou znakem hlouposti

Obrázek
původně publikováno jako "Whataboutism Is a Mark of Foolishness", autor: Brett McCracken, přeložil: David Chlebus Jsme údajně vědecky nejpokročilejší, nejosvícenější a nevíce informovanou generací v lidské historii.   Máme přece všechny nashromážděné znalosti lidstva na našich zařízeních v kapse.   Jeden by si myslel, že díky tomuto množství informací budeme moudřejší. Ale pak jsme svědky bizarních scén, jako je ta z amerického Kapitolu. Žijeme v Evropě v pátém nebo devátém století a jsme svědky toho, jak Vizigótové plenili Řím nebo Vikingové zaútočili na Northumbrii?   Sledujeme, jak skřeti prolamují Helmův žleb ve Středozemi?   Ne, toto je život 21. století v nejmocnější zemi na světě.   A jsme stejně pošetilí a barbarští jako každá předchozí generace.  Povstání v Kapitolu byla hrůza, podívaná pošetilosti a symbol civilizačního úpadku.   Ale dalším děsivým projevem pošetilosti byly reakce na tuto událost na sociálních sítích.   Mluvím o rozšířeném nasazení jedné z nejlenivě