Úvaha nad mlékem a hutným pokrmem

    

     Asi nejskloňovanějším textem bude v tomto ohledu předěl páté a šesté kapitoly listu Židům, nebo počátek třetí kapitoly v Pavlově prvním listu ke Korintským. Duchovní strava podávaná na základě zralosti je však záležitostí i jiných míst v Písmu, například některých Ježíšových promluv k učedníkům (vysvětlím později).

Za prvé – list Židům 5. a 6.kpt aneb základy Židovské víry. Poté, co se autor s vervou pustí do témat Ježíšova velekněžství a představí nám Melchisdecha, musí se zastavit. Uvědomí si totiž, že mluví k nemluvňatům a strava nemluvňat je prostě jiná. Je k nám všem konkrétní, když jmenuje šest základních témat: od pokání z mrtvých skutků, přes víru v Boha, křty, vzkládání rukou, vzkříšení až k věčnému soudu. Toto je pro autora listu „počátečním učením“ ve snaze říci – posuňme se již dále, spějme k dospělosti. Jak uvedl Bohuš Wojnar, tato „počáteční učení“ nebyla něčím neznámým, jsou to pro Židy témata zcela esenciální.

Za druhé – první list Korintským třetí kapitola aneb moudrost Boží v kříži. Korintští křesťané jsou v procesu neshody a počátku rozdělení, které Pavel přisuzuje nedostatečnému porozumění/přijetí moudrosti Kristova kříže. Jinými slovy, Pavel zde tvrdí, že rozdělení a sváry mezi Korintskými nastávají, protože cesta kříže, jim dosud není zdaleka vlastní, dosud mu nepřivykli, jejich život jím není formován. Pavel chápe, že korintští si musí nejprve osvojit tento způsob života, než budou moci postoupit dále. Takže jim toto „mléko“ podává znovu.

Za třetí – šestá kapitola Janova evangelia aneb co až mne uvidíte vystupovat tam, kde jsem byl dříve. Ježíš se dostává do rozepře se Židy ohledně důvodu jejich „následování“ a vyzývá je ke hledání „věčného pokrmu“, ne plného žaludku. Představuje se jako pravý pokrm, „chléb života“ a v náznacích s nimi mluví o kříži, když poukazuje na svou krev a tělo jako pokrm učedníků. Na tomto místě je Ježíš trochu záhadný a reakce Židů strohá: „to je tvrdá řeč, kdo to může poslouchat?“ Ježíšova odpověď: „To Vás pohoršuje? Což tedy kdybyste viděli Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve?  Jinými slovy jim říká: Jestliže už teď, když Vás krmím mlékem (tzn. v náznacích ukazuji na cestu kříže jako cesty vzhůru), chcete odejít, pak mám obavy, že cestě kříže, kterou mám absolvovat, neporozumíte vůbec“.

Vybral jsem si tato tři místa, protože všechna rozumějí, že je rozdíl mezi krmením zralých a nedospělých, mezi podáváním mléka a podáváním hutného pokrmu. Kristus, Pavel i autor listu Židům podávají nejprve mléko (z ohledu na své posluchače), než jim podávají hutný pokrm. Fascinující však je, že se tato tři místa neshodují v tom, co je oním mlékem a hutným pokrmem. V případě listu Židům je mlékem konkrétně jmenované učení (oněch šest témat). V případě Pavlova listu Korintským je mlékem Kristův kříž jakožto Boží moudrost. A v případě Janova evangelia je kříž už samotným hutným pokrmem, k jehož plnému zjevení učedníkům teprve směřují. Mléko a hutný pokrm (případně dospívání s procesem krmení) je tedy v Písmu používán jako obraz, který obléká konkrétní podobu až s konkrétní situací. Nelze je omezit na jediné, specifické, pevně ohraničené vyjádření. Domnívám se, že obraz mléka a hutného pokrmu v sobě reprezentuje především snahu podat to správné, a to v pravý čas. Když Pavel říká, že nemohl Korintské krmit pokrmem, protože snesli jen mléko, nemá na mysli to mléko, které míní podávat pisatel listu Židům učedníkům, kterým píše on. V Písmu se tedy nemluví o jednom mléku, ale spíše o mlécích. Můžeme mluvit o mléku Korintských a mléku Ježíšových učedníků, ale zdá se, že nemůžeme mluvit o jediném druhu mléka jako univerzálnímu nápoji nedospělých a v zásadě také nemůžeme mluvit o jediném druhu pokrmu pro dospělé, ale o jídelníčku hutných pokrmů. Pointa je tedy tato: pro správnou dietu je třeba reflexi dané situace (mohu použít slovo diagnóza, ale má to moc negativní konotaci). Bez poctivé reflexe, závislé na své horizontální, lokální a historické rovině, nejde podávat správný pokrm. Ježíš podává pokrm – ke svým učedníkům v Galileji; Pavel apoštol – k značně problematickému Korintskému sboru, autor listu Židům – k širší obci Židovských následovníků. Je to nástroj, který odpovídá specifičnosti dané situace. Je nepřenositelný. Možná proto bych raději používal pojem dieta. Dieta je v podstatě podávání adekvátní stravy. A tady se musím na chvíli zastavit a zamyslet se. Problém totiž vidím v tom, že podávání duchovní stravy dnes často vypadá jako nakupování do rezerv. To samo o sobě nemusí být problém. Doma nakupujeme běžně na týden dopředu. Problém by však nastal kdybychom nakupovali každý týden na měsíc dopředu. To by potom znamenalo, že se nám ve spíži budou hromadit potraviny a nakonec také tlít a zapáchat. Nevím, možná jsme se nechali inspirovat v soudobém školství, jehož účelem je vyškolit (poskytnout informace a látku do rezerv) a následně poslat „do praxe“. Tento model (ačkoli není zcela špatný) způsobuje, že mnohé věci naučené nebývají následně využité (v rezervách zetlí a upadnou v zapomnění) a také, že působí dojmem rozdělení života na fázi učení/přípravy a následného opravdového života. Škola pod vedením rabbiho Ježíše, nebo sbory ranné církve spravované apoštoly a ostatními vedoucími naopak vypadají jako "učení během cesty". Vyučování, zatímco jdeme. Podávání potřebného pokrmu na základě reflektování konkrétních situací a uvádění naučeného do praxe. V tomto smyslu krmení spíše připomíná dýchání: tzn. reflektování - adresování - činění … reflektování – adresování - činění.

Na závěr. Ačkoli toto spatřuji jako problém, mám na mysli globální problém, alespoň tedy západního křesťanství. Nemyslím, že by to byla záležitost ryze česká, nebo snad jen naše konkrétní - v KC Těšín nebo její stanici KC Opava. Tím myslím, že zde máme trend, který by bylo dobré reflektovat. Netroufám si spekulovat, co s tím máme dělat, ale něco zřejmě ano. Pokud je to opravdu globální trend, pak se budeme muset spokojit s pomalým prokvašením a tichou revolucí. Měli bychom ale vědět, že to problém je a nese své ovoce (například v podobě chabého učednictví). Vyhlížím však dobré věci, problémy jsou a budou, Bůh je ale věrný.