Toulání Biblí a teologií - David Chlebus

          Oblíbený pastor, autor a profesor A.J. Swoboda jednou prohlásil, že by jej jako vedoucího za krádež (7.přikázání) nebo, nedej-Bože, za vraždu (6.přikázání) čekalo zcela jistě rozloučení se službou („ no to doufám!!!“ , řeknete si)… na druhou stranu, za dlouhodobé porušování dne odpočinku (4.přikázání) by mi lidé možná i tleskali, dodal stejný autor… Občas se ptám, jestli jsme něco neztratili, když se ze dne odpočinku stal výhradně jakýsi duchovní princip, jehož výsledkem je vyznání nikdy nekončícího šabatu, duchovního vítězství Božího pokoje. Ačkoli se i s tímto rád ztotožňuji, přece jenom zaznamenávám ztrátu pochopení šabatu jako dne odpočinku s jistým pravidelným a komunitním důrazem.        V tomto týdnu jsem psal některým známým, které jsem již delší dobu postrádal na bohoslužbě (samozřejmě – v této době se můžeme vidět jen skrze obrazovku, ale i tam člověk pozná, kdo chybí :-) – navíc, v tak drobném společenství jako jsme my…). Ptal jsem se, jestli se něco změnilo, a co

  Douglas Moo ve své recenzi na některou z mnoha knih předního anglikánského biblisty Toma Wrighta řekl: Mé nejčastější reakce na Tomovy knihy bývají „Ano Tome,   ale …“ Tento krátký článek není o NT Wrightovi (škoda, hmm ?  :-) )… Jeho knihy čtu totiž rád, s nadšením odebírám jeho podcast a poslouchám a sleduji mnohé, co Tom vytvořil, nebo se toho zúčastnil (i když – přiznám se – občas všemu nerozumím – asi podobně jako vydavatel, který si vzal věhlasného autora bokem po napsání některé z jeho knih   Simply Christian ,   Simply Jesus   nebo   Simply Good News  a řekl mu:  „Tome, budeme si muset promluvit o tom, co pro Tebe znamená slovo „simply“ ). Zmíněné „Ano, ale…“ však zažívám také, čas od času po kázání, přečtení článku, vyřčené poznámce nebo komentáři, které někdo utrousí. Je to zvolání, které pramení ze souladu s autorovým záměrem, ze souhlasu s podstatnou částí obsahu ale také ze soucitu k autorově snaze najít správná slova. Zároveň však vyjadřuje pocit mírného svědění v oblas