Kniha skutků jako historie nebo teologie?

     Historicky vzato, bylo na Knihu skutků pohlíženo oběma zmíněnými způsoby, tj. jako významnou hlavně z hlediska historie a významnou hlavně z hlediska teologie. S jistotou bychom našli skupiny biblistů zdůrazňující i krajní polarity těchto pohledů. V určitých, řekněme, ultrakonzervativních kruzích by byla Kniha skutků považována za čistou historii, protipólem by byly skupiny biblistů, ve kterých je teologie Knihy skutků přeceňována (každý precedens je roven normativu). Nicméně dlouhodobě se mělo za to, že Kniha skutků je významná především z hlediska historie. Jak naznačuje Carson a Moo, ještě v době nedávno minulé se biblisté přikláněli k pouhému historickému významu Knihy skutků, zatímco „dnes nikdo nepochybuje, že Lukáš sleduje určité teologické záměry“ (Carson & Moo, Úvod do Nového zákona, 2008, str. 264). O tom jaký význam v této změně přístupu ke Knize skutků sehrál růst letničního hnutí v posledních 100 letech můžeme spekulovat. Bylo by ale zajímavé se nad tím zamyslet. 

    Jak jsme si krátce vysvětlili výše, kniha Skutků je souhrou obou pohledů, historie a teologie. Vymezit se vůči jednomu pohledu může být nebezpečné. Pokud bychom viděli Knihu skutků jen jako historii, tak selháváme ve své hermeneutice, protože nám zcela zásadně uniká záměr, se kterým autor knihu psal. Důsledkem toho je, že je oslaben vliv této knihy na naše životy. Nechtěl bych v této polemice zacházet příliš daleko, ale rád bych zde uvedl příklad. Podobně jako když kterýkoli nástroj, který není používán dle svého záměru, nazveme nevyužitý, tak je to i s tímto přístupem ke Knize skutků. Potenciál, který Duch svatý v této knize ukryl je aktivován našim správným přístupem k této knize a je omezen našim špatným přístupem. Na vážnosti přispívá fakt, že zde mluvíme o normativním učení, které je závazné pro naše životy, pokud následujeme Ježíše Krista. 

    Obzvláště důležité je tedy rozumět Lukášovu záměru (věřím, že je to rovněž záměr Ducha svatého) se kterým knihu napsal. Pokud budeme rozumět záměru, budeme rovněž klást patřičné otázky. Takže už se nebudeme dotazovat jen po historických skutečnostech, například: „kde se tato událost odehrála?“ ale také po vyšších cílech, například: „co vedlo Lukáše, že zaznamenal právě tuto událost?“ Otázka Lukášova záměru je ovšem obtížná a jak se zdá, Lukáš sledoval více různých záměrů (1) . Jelikož je Kniha skutků jedinou svého druhu v Novém zákoně, pak se pátrání po záměru stává ještě složitější. Nicméně, strach vyhnout se chybnému výkladu by nás rozhodně neměl paralyzovat od přístupu k této knize jako teologickému dílu. 

    Závěrem tedy můžeme shrnout, že Kniha skutků je velmi fascinující a je nádherně čtivá. S tímto faktem se ale nemůžeme spokojit, důležité je znát, že kniha sleduje vyšší cíl. Kniha skutků je rovněž historicky přesná a přináší jedinečný pohled do počátků církve, ale také tento fakt je sám o sobě nedostatečný. Kniha je totiž živým Božím slovem, přinášejícím zjevení Boží vůle člověku

(1) Ke stejnému závěru docházejí například (Fee & Stuart, 1999) anebo (Carson & Moo, 2008)